|
|
Cancel Culture - výzva nebo hrozba?
Kvačková, Kristýna ; Kýrová, Lucie (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof Přemysl (oponent)
Diplomová práce s názvem "Cancel culture - výzva nebo hrozba?" se věnuje fenoménu tzv. kultury rušení, který je známý hlavně z USA a z Velké Británie, ale tímto pojmem se označují případy i v České republice. V práci jsou analyzovány příklady z kulturní, politické a akademické sféry ve Spojených státech s cílem odhalit dopady kultury rušení na společnost a na vnímání limitů svobody slova, potažmo akademické svobody. Práce stanovuje hranici mezi legitimní kritikou a rušením, přičemž rušení je charakteristické veřejným zostuzením a bojkotem spojeným s digitálním aktivismem. Kultura rušení je pro společnost výzvou, protože může fungovat jako nástroj k upozornění na přestupky a nespravedlnosti, v situacích, v nichž právní systém selhal. Hrozbu pro svobodu slova, potažmo akademickou svobodu, tento trend představuje ve chvíli, kdy jsou rušeni akademici z důvodu svého nepopulárního názoru, jako je například jejich politické přesvědčení. V kulturní a politické sféře rušení představuje hrozbu, kterou popisuje koncept tzv. spirály mlčení. Tento fenomén může i přes své nedostatky představovat legitimní nástroj k dosažení sociální spravedlnosti, protože účinně vyzdvihuje citlivá společenská témata jako je rasismus, sexismus, xenofobie apod.
|
|
|
Teorie veřejného mínění devatenáctého století ve světle současnosti
Šimečková, Michaela ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se tematicky vztahuje k raným teoriím veřejného mínění konce 19. století. Konkrétně se zabývá teoriemi Alexise de Tocqeuvilla, Johna Stuarta Milla a Jamese Bryce. Práce předkládá analýzu, interpretaci a komparaci myšlenek těchto tří myslitelů a zaměřuje se na témata: vymezení pojmu veřejného mínění, formování veřejného mínění, určení role jednotlivce, skupin a společnosti jako celku na jeho utváření a rolí medií ve veřejném mínění. Dále práce nastiňuje kontinuitu myšlenek těchto autorů ve vybraných teoriích veřejného mínění 20. století, a to v koncepci veřejného mínění od Waltera Lippmanna, Teorii dvoustupňového toku od Elihu Katze a Paula Lazarsfelda, teorii Spirály mlčení od Elisabeth Noelle-Neumann, Procesuální teorii od Irvinga Crespiho a Kaskádovém modelu veřejného mínění od Giovanniho Sartoriho. Klíčová slova: veřejné mínění, media, teorie dvoustupňového toku, teorie Spirály mlčení, Procesuální teorie, Kaskádový model veřejného mínění, Alexis de Tocqeuville, John Stuart Mill, James Bryce, W. Lippmann, E. Katz, P. Lazarsfeld, E. Noelle-Neumann, I. Crespi, G. Sartori
|
|
|
Diskuse k zpravodajským článkům na sociálních sítích
Rozsypalová, Blanka ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá diskusemi pod zpravodajskými články, které zpravodajské servery sdílejí na sociální síti Facebook. Cílem práce je shrnout dosavadní znalosti o tématice, proto jsou v práci shrnuté důležité teoretické koncepty, které s tématem souvisí. Diplomová práce se proto kromě komunikace, online komunikace a přítomnosti zpravodajských serverů na sociálních sítích zabývá i tématem anonymity na sociálních sítích a tím, jaký vliv může anonymita mít na podobu diskusí. Kapitola diplomové práce se věnuje i spirále mlčení a její možné přítomnosti v diskusích. Další kapitola je pak věnovaná svobodě slova a novým způsobům boje proti dezinformacím a nenávisti na sociálních sítích. V empirické části se diplomová práce zaměřuje na to, jak samotní uživatelé vnímají zpravodajské servery na sociálních sítích. Další část práce se věnuje dobrovolnické skupině #jsmetu. Ta se snaží do diskusí vnést věcnost a slušnost. Práce analyzuje tři diskuse, do kterých #jsmetu vstoupilo a odhaluje, jakou má jejich přítomnost vliv na diskusi. Vzhledem k tomu, že se jedná o aktuální téma, práce poukazuje i na otázky pro další bádání.
|
|
|
Teorie nastolování agendy, rámcování a komunikace sociální změny na příkladu mediální kampaně za zákaz kouření v restauracích
Slíž, Miroslav ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Soukeník, Štěpán (oponent)
Diplomová práce představuje aplikaci teoretických rámců nastolování agendy, mediálního rámcování, veřejného mínění, spirály mlčení, komunikace sociální změny a sociálního marketingu včetně specifik kampaní veřejného zájmu na příkladu výzkumného projektu "Změna paradigmatu: Kouření v restauracích lidem vadí" Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) a agentury Ipsos s následnou mediální kampaní za zákaz kouření v restauracích. Koncept veřejného mínění je představen společně s teorií spirály mlčení. Dále se práce věnuje otázce ovlivňování veřejného mínění skrze média, kde autor poznatky teorie agenda-setting a mediálního rámcování ilustruje příklady k tématu zákazu kouření v restauracích. U vybraných teoretických konceptů je uvedena jejich reflexe z pohledu vlivu síťových médií. Komunikace sociální změny je představena společně se sociálním marketingem a aspekty zdravotní komunikace. Konkrétní proces za sociální změnu je představen z perspektivy issues managementu. Součástí práce jsou dvě případové studie, které popisují jednotlivé fáze výzkumného projektu s mediální kampaní FSV UK a agentury Ipsos v kontextu představené teorie. Je analyzován význam a dopad projektu na veřejnou, mediální i politickou sféru.
|
|
|
Teorie veřejného mínění devatenáctého století ve světle současnosti
Šimečková, Michaela ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se tematicky vztahuje k raným teoriím veřejného mínění konce 19. století. Konkrétně se zabývá teoriemi Alexise de Tocqeuvilla, Johna Stuarta Milla a Jamese Bryce. Práce předkládá analýzu, interpretaci a komparaci myšlenek těchto tří myslitelů a zaměřuje se na témata: vymezení pojmu veřejného mínění, formování veřejného mínění, určení role jednotlivce, skupin a společnosti jako celku na jeho utváření a rolí medií ve veřejném mínění. Dále práce nastiňuje kontinuitu myšlenek těchto autorů ve vybraných teoriích veřejného mínění 20. století, a to v koncepci veřejného mínění od Waltera Lippmanna, Teorii dvoustupňového toku od Elihu Katze a Paula Lazarsfelda, teorii Spirály mlčení od Elisabeth Noelle-Neumann, Procesuální teorii od Irvinga Crespiho a Kaskádovém modelu veřejného mínění od Giovanniho Sartoriho. Klíčová slova: veřejné mínění, media, teorie dvoustupňového toku, teorie Spirály mlčení, Procesuální teorie, Kaskádový model veřejného mínění, Alexis de Tocqeuville, John Stuart Mill, James Bryce, W. Lippmann, E. Katz, P. Lazarsfeld, E. Noelle-Neumann, I. Crespi, G. Sartori
|
host ::
RSS.